K rizikovým skupinám patří též barviva, která se většinou uvádějí jako CI s čísly. Nejhorší pověst mají tzv. azobarviva, což jsou syntetické sloučeniny, jež se vyrábějí z určitých frakcí ropy. Jelikož azobarviva mohou procházet skrze kůži do krve, poškozují v prvé řadě játra. Vědecké studie též prokázaly, že u žen, jež si takovýmito prostředky barvily vlasy, se pětinásobně zvýšilo riziko rakoviny prsu. Dále se z těchto barviv může odštěpovat anilin, který též vykazuje karcinogenní účinky.
Škodlivé jsou také aromatické aminy, jež se užívají hlavně v oxidačních barvách na vlasy. V těchto prostředcích se užívají zejména aromatické diaminy a aminofenoly. Ty se rovněž mohou vstřebávat kůží; proto mají vysoký senzibilizační potenciál a často způsobují alergie. Vědeckéstudie též potvrdily, že kadeřnice, jež pracují s těmito rizikovými barvami na vlasy, onemocní rakovinou mnohem častěji než ostatní ženy. Ovšem také u žen, které si po řadu let barví vlasy těmito nevhodnými prostředky, se významně zvyšuje riziko vzniku rakoviny
Syntetických barviv vyrábí chemický průmysl nesmírně mnoho; nemálo z nich se užívá v kosmetice. Výrobci tedy mají na výběr nemalý chemický arzenál, jímž obarvují četné kosmetické produkty. A takto kontaminovanými výmysly moderní doby se pak mnohé ženy barví a líčí. Hlavně ze zdravotního hlediska doporučujeme vyhýbat se takovým kosmetickým produktům, jež obsahují umělá barviva.
V hodnocení ingrediencí jsou hodnocena za 3, avšak jelikož jde o chemicky syntetizované sloučeniny, nepovažujeme ani tato barviva za přijatelná. Většinu z umělých barviv jsme hodnotíme ještě hůře a nedoporučujeme je užívat.
Není třeba lekat se každého CI s číslem. V kosmetice jsou tímto způsobem označena i barviva přírodní. Ta jsou obecně nejméně riziková a v některých případech mají dokonce i příznivé účinky.
[1] SYROVÝ, Vít.
Tajemství kosmetiky. Druhé vydání. Praha: Vít Syrový, 2017. ISBN 978-80-903137-4-3.